Modřín opadavý

Larix decidua, MIll.

Pro modřín sledujeme tyto jarní a podzimní fenofáze:

Jarní fenofáze

Podzimní fenofáze
Žloutnutí listů 10%
Žloutnutí listů 100%
Opad listů 10%
Opad listů 100%
Zralost plodů

Strom velkých rozměrů s přímým kmenem s vysoko nasazenou, kuželovitou korunou. Dosahuje až 50 m výšky a průměru kmene přes 1 m. Kořenový systém je všestranně rozvinutý a dobře zakotvený v půdě; modřín nepodléhá vývratům. Jehlice jsou na letorostech rozmístěny jednotlivě ve šroubovici, na krátkých výhoncích jsou směstnány do svazečků ve větším počtu. Jsou 1–4 cm dlouhé, tupé, měkké, opadávají každoročně a zbarvují se na podzim žlutě. Velikost šišek je různá dle ekotypu modřínu. Šišky jsou dorostlé, když se začínají otvírat a začínají se z nich uvolňovat okřídlená semena - nažky.

Modřín je dřevina vyloženě světlomilná, značně trpící zastíněním; porosty jsou proto vždy řídké. Druhu nevyhovují vysýchavé půdy a vyhýbá se oblastem s nižšími srážkami. Roste nejčastěji na čerstvých, hlubokých, zvětralých půdách, ale také na mělčích půdách suťových svahů s dostatkem vláhy. Dává přednost živějším půdám, jaké jsou na vápencích, dolomitech nebo čedičích, kde se vyskytuje spolu s borovicí, jako pionýrská dřevina na skalkách a sutích, tedy na místech, kde je přirozená konkurence jiných dřevin silně omezena. Modřín vyžaduje pohyblivý vzduch, nesnáší stagnující ovzduší. Výškové rozpětí se pohybuje v rozmezí 350–750 m.

Přehled všech sledovaných fenofází a jejich detailní popis najdete zde.

Foto: Jan David Reitschläger