Od cca poloviny září tohoto roku monitorují zemědělci vzcházení řepky ozimé a u dalších ozimů (pšenice a případně ječmene) vzcházení očekáváme. Průběžně probíhá sklizeň kukuřice. Termíny fenofází polních plodin monitorují respondenti portálu Intersucho. Aktuální situaci (vzchízení řepky ozimé) dokumentují k poslednímu datu 24. 9. 2023.
Teplotně nadprůměrné počasí v první polovině ledna přineslo vhodné podmínky pro první jarní rostliny, kterým pro růst či kvetení dostačují teploty nad 5°C po poměrně krátkou dobu. Na lokalitách na jižní Moravě jsme proto zaznamenali počínající kvetení lísek již v první polovině ledna. Sněženky začaly rašit také během ledna a první květy byly zaznamenány v polovině února.
Nadprůměrné teploty v druhé polovině března potom urychlily rašení listových pupenů stromů. Zaznamenali jsme proto vyrašení habrů a jilmů v nejdřívějších možných termínech od roku 1951 (tedy nejdřívější nástup za posledních 73 let). Maximální odpolední teploty v tuto dobu také urychlily kvetení meruněk, které byly následně z velké části (a někde i ze 100%) zničeny ranními mrazíky.
21.3. vykvetly na jižní Moravě meruňky (Prunus armeniaca) a v následujících dnech díky teplému počasí hojně kvetly. 29. 3. byly všechny květy na sledovaných stromech zničeny mrazem a pesimistické předpovědi portálu agrorisk.cz tak byly bohužel naplněny.
Vyrašení habrů obecných (Carpinus betulus) monitorujeme na několika lokalitách a v letošním roce byly první vyrašené listy zaznamenány ještě před příchodem astronomického jara (konkrétně 16. 3.), čímž se tento termín řadí k nejčasnějším nástupům této fenofáze. Na další lokalitě bylo rašení habru monitorováno před začátkem astronomického jara jen ve třech konkrétních letech (v roce 2014, 2020 a letos) a to od roku 1951.
Krátce po rašení habrů obecných vyrašily také jilmy vazy. I zde jsme na jedné lokalitě zaznamenali nejdřívější termín pozorování. Celá fenologická řada (pozorování od roku 1951) pro jilm vaz vypadá takto:
V průběhu dubna jsme pak sledovali zpomalení vývoje díky průměrným a nebo podprůměrným teplotám. Poměrně dlouho jsme díky tomu sledovali kvetení bylin (které díky chladným podmínkám neodkvétaly), dále jsme sledovali kvetení třešní, trnek, postupně jsme zaznamenávali hnízdění ptačích populací, které je v tomto roce výrazně proměnlivé. Během května jsme dopozorovávali kvetení vybraných keřů - různých druhů hlohů, brslenů a kalin. U jasanů a dubů v průběhu první poloviny května probíhalo postupné olisťování. V druhé polovině května sledujeme kvetení posledního keře, které dlouhodobě sledujeme - svídy krvavé.
Pro vývoj rostlin a nástup fenofází je nejdůležitější teplotní suma nad 5°C. Vzhledem k vyšším teplotám v posledních týdnech kumulativní suma teplot významně narostla. Teploty jsou v předstihu o 21-32 dnů. Vyšší hodnoty jsou hlavně v Čechách.
Suma aktivních teplot nad 5°C k datu 18. 9. 2023, počítána od 1. 1. 2023.