Lípa srdčitá

Tilia cordata, Mill.

Pro lípu sledujeme tyto jarní a podzimní fenofáze:

Jarní fenofáze

Podzimní fenofáze

Strom středních rozměrů, často s křivým kmenem a košatou, nepravidelnou korunou. Dosahuje výšek 25–30m a průměru kmene až 1 m. Volně rostoucí starší stromy mají silné, někdy vykotlané a boulovité kmeny až 3 m v průměru. Pupeny lípy jsou kryty dvěma šupinami (spodní přesahuje polovinu délky pupenu). Střídavé listy jsou srdčité, asymetrické, 4–8 cm dlouhé, na líci leskle zelené, na rubu modrozelené, lysé, pouze v paždí žilek mají rezavé chomáčky chloupků. Na podzim listy žloutnou a brzy opadávají. Oboupohlavné květy jsou uspořádány ve vrcholících; květenství se skládá z 5–11 květů a na květní stopce je opatřeno velkým vytrvalým podpůrným listenem. Plodem je oříšek.

Lípa srdčitá patří mezi stín snášející dřeviny našich lesů. Vyskytuje se proto typicky ve spodních patrech smíšených porostů. Zastínění půdy bývá tak silné, že bylinná vegetace pod lipami skoro chybí. Stanoviště lípy srdčité jsou vlhkostně příznivá. Skalnaté lokality se vyznačují alespoň vysokou vzdušnou vlhkostí danou stinnou expozicí nebo větším množstvím srážek. V České republice je lípa srdčitá rozšířena roztroušeně po celém území. Hlavní stanoviště jsou na suťových svazích, kde roste často ve společnosti javorů, jasanu ztepilého, dubu zimního a habru. Dále se vyskytuje v lužních lesích, kde roste mimo dosah dlouhotrvajících záplav společně s dalšími listnatými druhy lužních lesů (jilmy, jasany, habr, babyka, dub letní). Nejvýš položené lokality dosahují do cca 600 m n.m.

Přehled všech sledovaných fenofází a jejich detailní popis najdete zde.

Foto: Jan David Reitschläger