Buk lesní

Pro buk sledujeme tyto jarní a podzimní fenofáze:

Jarní fenofáze
Rašení
Plné olistění
Počátek kvetení
Konec kvetení

Podzimní fenofáze
Žloutnutí listů 10%
Žloutnutí listů 100%
Opad listů 10%
Opad listů 100%
Zralost plodů

Přehled všech sledovaných fenofází a jejich detailní popis najdete zde.

Buk lesní je charakteristický svojí hladkou kůrou, která je na kmeni a starších větvích světle šedá, na mladších větvích často rezavě hnědá. Pupeny jsou úzce vřetenovité, na vrcholu špičaté, rezavě zbarvené. Listy jsou krátce řapíkaté, celokrajné, zprvu dlouze pýřité, časem olysávající. Samčí květy jsou poměrně nenápadné, uspořádané v dlouze stopkatých převislých svazečcích, samičí květy, rovněž velmi nenápadné, jsou zelené, řídce červenohnědě plstnaté. Zralé bukvice jsou tmavě rezavé, ostnité, pukající čtyřmi chlopněmi.

Buk je dominantní dřevinou bučin, jedlových bučin a horských bučin, někde ještě zachovaných v podobě původních pralesů (Křivoklátsko, Blanský les, Mionší). Mnohem častěji se s ním ale setkáme jako se součástí druhotných smíšených lesů, kde je pěstován jako produkční dřevina. Vyskytuje se ve výškovém rozpětí 400 až 1300 m n. m. Bývá pěstován v parcích, často v různých barevných kultivarech.
 

Foto: Jan David Reitschläger