Fenologický monitoring jsme, jako každoročně, zahájili sledováním fenologických fází druhů, které jsou typické pro fenologické předjaří - tedy např. sněženky nebo lísky, jejichž kvetení monitorujeme od konce února na lokalitách jižní Moravy.
Na počátku druhého týdne v březnu (po razantním nástupu nadprůměrných teplot) monitorujeme první květy křivatců jarních, dymnivek dutých, ale také první letošní rašení habrů obecných. Právě rašení habrů obecných je nyní již několikátým rokem v řadě ve velmi časných termínech a prohlubuje trend časové změny fenofáze rašení na 19 dní (tzn. fenofáze rašení uspíšila svůj termín o 19 dní od roku 1951). Mezi časné druhy patří také dřín obecný kvetoucí drobnými žlutými květy ještě před olistěním.
Fenologický trend se zejména díky posledním několika letům zesiluje. To znamená, že posuny termínů fenologických fází do dřívější doby se zintenzivňují. Dobře je tato změna patrná např. u časně rašícího habru obecného, kde je v současné době fenologický trend rašících pupenů 19.2 dnů (což znamená, že rašení habru se uspíšilo od roku 1951 právě o 19.2 dní). Při tom v období 2010 - 2018 se tento trend pohyboval v průměru na úrovni 11 dní a od roku 2019 se následně každým rokem zesiloval na současných 19.2 dní. Podobné změny jsou patrné i u dalších časných druhů, jejichž brzký nástup byl v posledních letech způsoben zejména teplými a mírnými zimami a nadprůměrnými teplotami během fenologického předjaří.
Výrazné fenologické trendy jsou ale také patrné pro byliny (např. křivatec žlutý) nebo i jiné dřeviny (dub letní), případně také pro ovocné dřeviny (např. meruňka).
Pro vývoj rostlin a nástup fenofází je nejdůležitější teplotní suma nad 5°C. Momentálně jsou teploty důležité pro růst vegetace nadprůměrné od počátku roku na Moravě, ale v Čechách jsou níže než je obvyklé. Oproti minulému roku jsou tyto teplotní sumy výrazně nižší.
Suma aktivních teplot nad 5°C k datu 28. 4. 2025, počítána od 1. 1. 2025.