Bříza bělokorá

Pro břízu sledujeme tyto jarní a podzimní fenofáze: 

Bříza bělokorá je silně světlomilná dřevina. Typická pionýrská dřevina osídlující holé plochy náletem lehkých, větrem daleko se šířících semen. Vyskytuje se i na extrémních stanovištích (místa s nedostatkem  půdní vláhy, ale i místa s nadbytečnou vlhkostí). Je nenáročná na půdu a přizpůsobí se nejrůznějším podkladům. Na území České republiky je běžnou dřevinou od nížin do hor.   

Jedná se o středně velký strom s bílou kůrou a vejcovitou, řídkou, nepravidelně utvářenou korunou. V mládí jsou větve převislé a letorosty bradavičnaté. Ve stáří se na bázi kmene vytváří hrubě rozpukaná černá borka. Maximální výška je až 30 m. Střídavé listy jsou kosníkovitého tvaru, 3–6 cm dlouhé, dvakrát pilovité, dlouze zašpičatělé, na bázi široce klínovité až uťaté.  Květy jsou uspořádány v jehnědách, zvlášť samčí – převislé, a zvlášť samičí – menší a zpočátku vzpřímené. Plodem je nažka (bříza plodí již v 10–15 letech na volném prostranství, v porostech po 20–30 letech). Plodí téměř každoročně a úroda nažek bývá velmi bohatá. Podpůrné šupiny nažek jsou trojlaločné.   

Přehled všech sledovaných fenofází a jejich detailní popis najdete zde.

Foto: Jan David Reitschläger