O fenologii

Fenologie je vědní disciplína, která se zabývá studiem časového průběhu periodicky se opakujících životních projevů (tzv. fenologických fází) rostlin a živočichů v závislosti na podmínkách vnějšího prostředí. 

Fenologická fáze (zkráceně fenofáze) je určitý zevně dobře rozpoznatelný, zpravidla každoročně se opakující projev vývinu nadzemních orgánů (zejména pupenů, listů, květenství) sledovaných druhů rostlin.

Popis fenofáze je výčet znaků, jejichž současný výskyt charakterizuje fenofázi a umožňuje ji rozpoznat jako určitý moment nebo úsek v procesu vývinu rostliny. Nástup fenofáze je časový údaj určující, kdy vývin dospěl právě do úrovně dané popisem fenofáze.

Pro sledované druhy pozorujeme a určujeme tyto fenologické fáze:

Rašení

Rašení (RA) - pozoruje se u všech druhů dřevin s výjimkou bezu černého. U bylin se tato fenofáze vůbec nesleduje. Pozorují se jen terminální (vrcholové) pupeny. Ve spojitosti s růstem orgánů (v tomto případě listů) skrytých uvnitř pupenu došlo k částečnému rozevření obalných šupin, takže jsou vidět špičky listů nebo jehlic. Za datum nástupu fenofáze na jednotlivé rostlině se považuje den, kdy počet terminálních pupenů, které již dospěly do popsaného stavu právě překročil 10 % z celkového počtu těchto pupenů.

 

Plné olistění

Plné olistění (LX) - pozoruje se u všech druhů dřevin. U bylin se tato fenofáze nepozoruje. Při pozorování se berou v úvahu všechny listy či jehlice s výjimkou těch, které vznikají na janských výhonech. Čepel listu je již rozvinutá; u složených listů jsou již rozvinuty všechny lístky. Způsob, jakým list dosedá na větévku, je zřetelný (je vidět celý řapík, popř. báze přisedlého listu). List má charakteristický, dospělosti odpovídající tvar a velikost. Zaznamenává se pouze úroveň 100 %, kdy již víceméně všechny listy odpovídají popisu fenofáze.

Počátek kvetení 10% (PK10)

Počátek kvetení 10% (PK10) - pozoruje se u všech dřevin. U modřínu, lísky, břízy a olše se sledují pouze samčí květenství. Květy jsou rozevřené (jehnědy či šištice rozvolněné), prašníky jsou viditelné, alespoň některé z nich se právě otevírají a uvolňují pyl. V některých letech dochází koncem léta a na podzim k tzv. druhému rozkvětu. 10% květů na rostlině odpovídá popisu fenofáze.

Konec kvetení (KK)

Konec kvetení (KK) - pozoruje se u všech dřevin. U modřínu, břízy, lísky a olše se sledují pouze samčí květenství. Prašníky v květech (šišticích, jehnědách) jsou již prázdné, tmavnou a zasýchají, podobně jako nitky tyčinek. Rovněž korunní plátky nebo okvětí začínají zasýchat a opadávají. Samčí jehnědy a šištice zasýchají, rozpadávají se, padají k zemi. Zaznamenává se pouze úroveň 100 %.

Žloutnutí listů 10%

Žloutnutí listů 10% (ZL10) - pozoruje se u všech druhů dřevin s výjimkou smrku, borovice lesní a olše lepkavé. U bylin se tato fenofáze vůbec nepozoruje. Nesmí se zaměňovat s patologickým žloutnutím, které je projevem výskytu chorob, škůdců či jiných nepříznivých faktorů vnějšího prostředí. 10 % listů na stromě zežloutlo (zhnědlo či jinak se probarvilo).

Žloutnutí listů 100%

Žloutnutí listů 100% (ZL100) - 100% listů na dřevině se zabarvilo (a popř. část již opadala); probarvování listů vlivem choroby či jiného poškození se pod tento pojem nezahrnuje; sleduje se u modřínu a všech druhů listnatých stromů kromě olše lepkavé a šedé.

Opad listů 10%

Opad listů 10% (OL10) - jedná se o první stupeň nástupu opadu, kdy 10% listů (či jehlic) je opadaných. Sleduje se u modřínu a všech druhů listnatých stromů. Tato fáze nastává zpravidla až poté, co všechny listy či jehlice zežloutnou, ale není to pravidlo.

Opad listů 100%

Opad listů 100% (OL100) - jedná se o druhý stupeň opadu, kdy 100% listů (či jehlic) je opadaných. Sleduje se u modřínu a všech druhů listnatých stromů.

Zralost plodů

Zralost plodů - pozoruje se u všech dřevin a u bylin s výjimkou sněženky. Plody či šištice mají charakteristický tvar a zabarvení, jsou dorostlé do konečné velikosti a buď začínají měknout (například plody třešně) nebo jsou naopak již typicky ztvrdlé (například oříšek lísky). U dalších druhů je pro určení zralosti rozhodující praskání (otevírání, drolení) plodů a uvolňováni semen či roznášení jednotlivých plodů větrem (například křídlaté dvojnažky javorů).

Modřín - zralost plodů nastává v okamžiku, kdy jsou šišky dorostlé, začínají se otvírat a uvolňují se z nich okřídlená semena - nažky.

Olše - šišky jsou plně zdřevnatělé, rozevřené a vypadávají z nich křídlaté nažky.

Bříza - samičí jehnědy jsou zaschlé, hnědé a vypadávají z nich křídlaté nažky.

Javor klen - plody (dvounažky) jsou dorostlé, zejména v horní části plodenství se vybarvují do žluta a zasychají. Snadno se na dotek ulamují nebo již samy začínají padat typickým vrtulovitým způsobem k zemi.

Líska - oříšky jsou okrové až hnědé barvy, samy vypadávají nebo se snadno uvolňují z kalichu, který také zasychá.

Lípa srdčitá - plody (oříšky) jsou plně dorostlé, suché a tvrdé.

Počátek jarní mízy

Počátek jarní mízy – sleduje se pouze u révy vinné. Jedná se o fenologickou fázi, kdy dojde k obnovení mízotoku po ukončení zimního klidu, které se nejlépe ukáže tak, že chvíli po provedení příčného řezu letorostem nebo révím se na řezné ploše objeví krůpěje mízy.

Datum sklizně

Datum sklizně – sleduje se pouze u révy vinné. Den, kdy začalo česání hroznů. Jedná se o tzv. technickou fenologickou fázi.

Vzcházení

Fenologická fáze, kdy nad povrch půdy pronikly první nadzemní orgány rostliny (listy, děložní lístky, zárodečná pochva) a plodina začíná řádkovat. Sleduje se u všech plodin s výjimkou vojtěšky, jetele a chmele.

Sloupkování

Fenologická fáze, kdy nad bází rostliny se objevuje zduřenina prvního kolénka, kterou lze nahmatat jakožto tvrdé oblé těleso uvnitř pochvy nejníže postaveného listu. Nesleduje se pro lilek brambor. Začátek sloupkování je důkazem přechodu z vegetativního období do generativního období. Na stéble vznikají jednotlivá internodia. Jedná se o nejrychlejší období růstu obilnin.

U řepky se tato část vývoje nazývá „Počátek prodlužování stonku“ – jedná se o fázi, kdy z přízemní listové růžice, která tou dobou je často již z části odumřelá, začíná vyrůstat stonek nesoucí další listy.

Metání

Fenologická fáze, kdy z pochvy posledního listu vyčnívá právě polovina květenství. Nesleduje se pro lilek brambor a řepku.

Kvetení

Počátek kvetení u obilnin nastává, když se začíná uvolňovat pyl z tyčinek ve střední části květenství.

U lilku a řepky nastává, když se rozevřou první květy (u řepky květenství rozkvétá odspodu u lilku naopak).

U kukuřice se pozoruje počátek kvetení samčích květů, kdy na plně rozvinuté latě se začal uvolňovat pyl z tyčinek

Zralost

U obilnin a kukuřice se sleduje tzv. mléčná zralost. Všechny obilky jsou zelené, na omak měkké a při silnějším stisknutí se z nich uvolňuje mléčně zbarvená šťáva. U obilnin jsou zpravidla nejspodnější listy již odumřelé, kdežto nejhořejší listy jsou ještě zelené, kolénka jsou dosud zduřelá a pružná.

Pro řepku se sleduje tzv. žlutá zralost – jedná se o fázi, kdy jsou opadané všechny listy a celý stonek je zelenožlutý, pružný, nezdřevnatělý.

U lilku brambor se sleduje tzv. odumírání natě – stonky zasychají a většina listů je již nezelená.
 

Fenologické údaje jsou  informace získávané pozorováním tempa sezónního vývinu vybraných, k tomuto účelu vhodných rostlin, které konkrétně zastupují sledované druhy. Rychlost vývinu je do jisté míry určována dědičnými vlastnostmi rostlin, současně se však na ní výrazné podílí i kolísání podmínek prostředí. Prakticky vzato, rychlost vývinu se mění nejen s postupem vegetační sezóny, kdy se uplatňují hlavně změny charakteru počasí, ale i v průběhu řady let v závislosti na kolísání klimatických podmínek. Z obdobných příčin se tempo vývinu mění rovněž v prostoru a poskytuje tak obraz o rozdílnosti klimatu jednotlivých oblastí či výškových vegetačních stupňů. Rychlost vývinu rostlin se zpravidla posuzuje na základě znalostí o době nástupu fenologických fází (fenofází).

Na těchto webových stránkách byly použity různé informační zdroje.
Informace popisující charakteristiky sledovaných dřevin byly převzaty z knihy Dřeviny České republiky. Veškeré informace popisující charakteristiky polních plodin a definice sledovaných fenologických fází byly převzaty z fenologických atlasů a z Návodů pro činnost fenologických stanic.

Úradníček, Luboš et al. Dřeviny České republiky. 2., přeprac. Vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2009, 367 s. ISBN 978-80-87154-62-5.

Hájková, Lenka. Atlas fenologických poměrů Česka: Atlas of the phenological conditions in Czechia. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2012, 311 s. ISBN 978-80-86690-98-8.

Coufal, Lubomír. Fenologický atlas. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2004, 263 s. ISBN 80-86690-21-0.

Návod pro činnost fenologických stanic. Metodický předpis č. 1 (Lesní rostliny), 2 (Polní plodiny), 3 (Ovocné plodiny). 2009. Český hydrometeorologický ústav. Praha.